Menu

Jak na efektivní copy rešerši v 6 krocích

Autor Jana Brücknerová Jana Brücknerová

Přečtěte si, jak na efektivní rešerši, která vám pomůže nasát ty správné informace a stát se profíkem v daném oboru.

Co předchází každému skvělému textu? Správně, důkladná rešerše. A to nejen tehdy, když máte psát o kamionech nebo o stavbě domu, ačkoliv se vám v životě nepodařilo postavit ani hrad z písku, ale i v případě, že téma znáte jako svoje boty. Nebo si to alespoň myslíte.

Rešerše vs. reálná práce

Rešerše je bezvadná věc a mnohdy vás dokáže pořádně nakopnout nebo inspirovat, když se vám zrovna nechce psát. Často vás natolik unese, že vám nakonec zabere více času než samotné psaní. Nekonečnému procházení informací můžete předejít tím, že si předem určíte, kolik času byste do shánění podkladů měli investovat. Někdy stačí téma znát pouze povrchově, třeba při psaní krátkého PR článku, jakmile ale textujete web nebo tvoříte článek na blog, chce to si téma důkladněji prostudovat a vcítit se do cílové skupiny.

1. Největší studnice informací? Klient a jeho zákazníci

Ještě předtím, než se pustíte do rešerše, zkuste o daném produktu či službě vyždímat co nejvíce klíčových informací a podnětů od klienta, případně od jeho zákazníků. Přeci jen, ti ví nejlíp, jak produkt nebo služba funguje, v čem je tak úžasný, případně co by na něm vylepšili. Ty nejužitečnější informace získáte tím, že se zeptáte na správné otázky:

  • Jaký problém zákazník řeší, než si produkt či službu koupí?
  • Co mu produkt či služba přinese?
  • Proč nedá přednost konkurenci?
  • Co mu na produktu či službě vyhovuje a co mu naopak vadí?

Stručný a jednoduchý dotazník mířený klientovi nebo jeho zákazníkům vás ušetří toho, abyste vařili z vody. U dlouhodobých spoluprací ho pak berte jako nezbytnost. Výborně vám ale poslouží i zákaznické recenze, kterých na internetu najdete spousty, a to jak pozitivní, tak i negativní. Jakmile totiž v textu zmíníte nedostatek, byť i drobný, působí to mnohem důvěryhodněji než přílišné vychvalování zdánlivě dokonalého produktu.

2. Důvěryhodné zdroje

Předpokládám, že za strýčkem Googlem a moudrou tetičkou Wiki si pro radu zajdete i bez toho, aniž by vás někdo nasměroval. Když už budete v tom, zkuste zaťukat i na dveře volně přístupného vyhledávače Google Scholar, který indexuje texty a metadata z odborné literatury, studií, výzkumů či edukativních portálů. Osvědčenou klasikou jsou i diplomové nebo disertační práce.

3. Diskuze, fóra a eMimina

Podle mě neexistuje téma, které by už dávno nerozebíraly maminky na eMiminu nebo Mimibazaru. Využijte toho – čtěte si diskuze, procházejte fóra, komunitní portály a vyzobejte si to podstatné. Právě tímto způsobem snadno odhalíte, co se v souvislosti s daným tématem nejvíce řeší a co lidi trápí. Hodně se toho dozvíte také z nejčastěji kladených dotazů (FAQ), ať už na webu klienta či jeho konkurence.

4. Čerpejte inspiraci z videí

Ať už píšete o jakémkoliv tématu, ne vždy máte možnost si jej reálně osahat. Proto doporučuji nespoléhat se jen na textový obsah, ale zahrnout do své rešerše také videa. Zejména pak u technicky náročných oborů si o dané problematice uděláte mnohem jasnější představu, když se s ní seznámíte prostřednictvím videí. Na YouTube navíc najdete opravdu všechno a během chvilky tak zjistíte, jak probíhá montáž plastových oken nebo jak se vyrábí nanovlákna.

5. Vyzvídejte u kolegů nebo známých

Paradoxem je, že klíčové informace, po kterých se složitě pídíte, máte leckdy přímo u nosu. Kdysi jsem měla klienta zabývajícího se mimo jiné i prodejem horolezeckých lan, takže aby články za něco stály, nezbývalo mi než se naplno vžít do role horolezce. A právě v těchto chvílích maximálně oceníte svou kolegyni – horolezkyni, která vám na pracovní stůl vyskládá celou svou horolezeckou výbavu a ochotně a s nadšením vás zasvětí do principů fungování vklíněnců, friendů i expresek. Díky Marťo!

6. Důvěřuj, ale prověřuj

Jak už to tak bývá, ne všechno, co je na internetu psáno, je i dáno. To, že v pěti různých článcích najdete tu samou informaci z ní ještě nedělá pravdivý fakt. Základem úspěchu je proto myslet kriticky.

Při ověřování informací vám postačí položit si pár základních otázek:

  • Můžu si být 100% jistý/á, že je to pravda?
  • Čím to prokážu nebo podložím?
  • Jak moc spolehlivý je daný zdroj?
  • Jak těží z informace její šiřitel?
  • Existuje i druhá strana mince?

Zdroj: amorebeautifulquestion.com/critical-thinking-questioning/

03.06.2019

Komentáře