Že na nějaké čárce ve větě nesejde? Omyl! Taková zatoulaná nebo vynechaná čárka může smysl celé věty převrátit naruby. Nevěříte? Čtěte dál, zjistíte, kde se píšou čárky, a možná se i zasmějete.
Vyznat se ve změti interpunkčních pravidel dá jednomu zabrat. A není se co divit. Čeština má na psaní čárek ve větách tolik pravidel, že je všechny dost možná neobsáhne ani tento článek. Zatímco někam čárka bez diskuze patří, jinde být může (ale nemusí) a někde jí pisatel dokonce může dát najevo, co svým sdělením vlastně myslí.
K čemu jsou čárky ve větách?
Na správném psaní čárek stojí kvalita, srozumitelnost i vyznění celého sdělení. Už jste někdy, třeba na sociálních sítích, četli kousek souvislého textu, kde nebyla jediná čárka ani tečka? Člověku jde z toho hlava kolem a po několika řádcích neví, o čem je řeč. Používáním interpunkce tedy jednotlivé věty náležitě oddělíte, a tím čtenáři usnadníte orientaci v textu. A taky mu ho pomůžete „správně“ chápat.
Čárky ve větě jednoduché
Věta jednoduchá si o čárku říká, pokud v ní jsou:
- několikanásobné větné členy v poměru slučovacím (bezespoječné spojení)
Jana, Veronika, Adéla a Dana dostaly mimořádné odměny. (několikanásobný podmět)
Potůček bublal, zurčel a klokotal. (několikanásobný přísudek)
V lese jsme si natrhali maliny, borůvky a ostružiny. (několikanásobný předmět)
- několikanásobné větné členy v jiném poměru než slučovacím
Ten les byl hluboký a temný, a proto strašidelný. (poměr důsledkový)
Žijí v něm vlci, a dokonce i medvědi. (poměr stupňovací)
Bojíte se, nebo ne? (poměr vylučovací)
- větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy
Dvojitými spojovacími výrazy jsou: ani – ani, ani tak – jako spíš, ať – ať, ať – či, ať – nebo, buď – (a)nebo, dílem – dílem, jak – tak, jednak – jednak, nejen – ale/nýbrž i apod. Čárka se v tomto případě píše až před druhým spojovacím výrazem v pořadí.
Nebaví mě ani tak psaní článků, jako spíš opravování chyb.
Opravuji jak pravopisné, tak gramatické a stylistické chyby.
- přívlastek (volný a několikanásobný)
Volný přívlastek nezužuje významový rozsah podstatného jména; je-li vložen, odděluje se čárkami z obou stran.
Stará radnice v Brně, postavená kolem roku 1240, je opředena řadou pověstí.
Aktuální znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, najdete na webu.
Jestliže jsou jednotlivé vlastnosti podstatného jména ve vztahu souřadnosti, pak se tyto složky oddělují čárkou, za posledním členem několikanásobného přívlastku se čárka nepíše.
Padal hustý, drobný, vytrvalý déšť.
Přístavek je větný člen a poznáte ho podle toho, že jinými slovy označuje totéž co větný člen předchozí.
Žiju v největším městě Moravy, v Brně.
Jaroslav Vidim, zakladatel eVisions, oznámil zvyšování platů. (× Zakladatel eVisions Jaroslav Vidim žádné zvyšování platů neoznámil.)
Asi si založím firmu s názvem Comma, s. r. o.
Nalistujte si 11. kapitolu, O čárkách ve větách.
Od ostatního textu se odděluje čárkami i oslovení. Jestliže ho ale použijete v kombinaci s jednoslovným pozdravem, pak tvoří těsný významový a rytmický celek, takže lze čárku vynechat.
Odložte si, paní Stydlivá.
To po mně, pane doktore, nemůžete chtít.
Ahoj(,) Robine!
Vzhledem k tomu, že vsuvka s danou větou významově souvisí jen vzdáleně a lze ji považovat za celek, který je do věty vložen, odděluje se z obou stran čárkami.
Nezapomněla jsi, doufám, na nějaké pravidlo o psaní čárek.
Čárkou se oddělují citoslovce ve větné platnosti.
Haló, už se vyznáte v interpunkci?
Inu, nevyznáme.
Ještěže máte korektorku, což?
Pišta Hufnágl, to je manžel k pohledání.
Marketingová agentura eVisions, to je jednička na trhu.
- doplněk (rozvitý a volný)
Doplněk poznáte tak, že se ve větě váže hned na dva větné členy (na přísudek a na podmět/předmět). Vyjádřen může být příčestím, přídavným jménem nebo přechodníkem / přechodníkovou konstrukcí. Jestliže je rozvitý, pak se odděluje čárkou (a to z obou stran, pokud za ním věta pokračuje).
Volný doplněk pak bývá vyjádřen podstatnými jmény v 1. nebo 4. pádě a vždy se odděluje čárkami.
Zaujata psaním článku o čárkách, ani nepostřehla, že jsou tři hodiny ráno.
A tak se, nadopovaná dobrou brazilskou kávou, odebrala do postele.
Nedbaje pravidel českého pravopisu, napsala článek plný chyb.
Sedím u notebooku, oči na blikajícím kurzoru, ruce nad klávesnicí, a v hlavě mám prázdno.
- spojení se „stejně/podobně jako“
Před výrazy „stejně/podobně jako“ se píše čárka, pokud se užívají ke slučovacímu spojení. V mluveném projevu této čárce odpovídá pauza v řeči. Je-li taková konstrukce do věty vložena, čárka by se za ní psát neměla. Nicméně ani psaní s čárkou nelze považovat za chybné (konstrukce je přitom chápána jako volně vložená).
Michaela, Tereza a Dominika, stejně jako jejich šéfová Diana(,) jsou expertky na sociální média.
Dodatečně připojená konstrukce s „tak jako“ se odděluje čárkou. Pokud ale konstrukce s „tak jako“ plní funkci příslovečného určení způsobu, pak se píše bez čárky.
Brzy ho to čtení přestalo bavit, tak jako předtím sledování filmu. (× Chtěl by umět psát tak jako Hemingway.)
- spojení s „jakož/rovněž i“
Spojovací výrazy typu „jakož/rovněž i“ ve větě obvykle slučují několikanásobné větné členy, čárka se píše pouze před nimi.
Specializované týmy agentury eVisions pokrývají SEO, PPC, obsahový marketing, jakož i sociální sítě.
- informace připojené pomocí „a to“
Jestliže jsou k větě pomocí kombinace výrazů „a to“ připojeny další větné členy, které přinášejí nějakou doplňující informaci, píše se před „a to“ čárka (pokud je konstrukce s „a to“ do věty vložena, odděluje se čárkami z obou stran).
Pozor! Je třeba odlišovat případy, kdy „a“ spojuje věty v poměru slučovacím a „to“ je zájmeno, které odkazuje na obsah nebo větný člen předchozí věty. Pak se před „a to“ čárka nepíše.
Začali spolupracovat s marketingovou agenturou, a to s eVisions. (× Začali spolupracovat s eVisions a to jim přineslo vyšší konverze a zisky.)
Před konstrukcí s „až“ se píše čárka, pokud je připojena dodatkově nebo pokud má „až“ stupňovací význam. Použijete-li výraz „až“ s významem „kromě“, lze psát s čárkou i bez.
Dlouho jsem nenapsala žádný článek, až v srpnu 2021.
Při tom psaní vypadala bezradně, až zoufale.
Pili všichni(,) až na těhotnou Terezu.
Čárky v souvětí
Souvětí se bez čárek neobejde, pokud zahrnuje:
- souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Čárka se před spojkami „a, i, ani, nebo, či“ píše v případě, žejde o spojení vět hlavních či vět vedlejších v jiném než prostě slučovacím poměru. Před spojkou „a“ se píše čárka také tehdy, dostane-li se před vedlejší větu v souvětí nebo připojuje-li hlavní větu (příp. její část), která následuje za větou vedlejší.
Snažila se, a neuspěla. (odporovací poměr; za spojku „a“ lze dosadit spojku „ale“ nebo „(a)však“, aniž to naruší význam sdělení)
Studovala celé dny, a dokonce ani v noci nepřestala. (stupňovací poměr)
Měl uhrančivý pohled, a tak ho nemohla dostat z hlavy. (důsledkový poměr)
Otevřel jsem si pracovní notebook, a protože jsem král prokrastinace, zase jsem ho zavřel.
Ve finále se střetnou Baník, který porazil Barcelonu, a Sparta.
- spojení vět dvojitými spojovacími výrazy
Buď se mi to zdá, nebo je v té kuchyňce zase nepořádek.
Jednak je plný dřez, jednak došla káva.
Čárkou se oddělují spojení vět hlavních a vedlejších. Vedlejší věty mohou uvozovat:
- podřadicí spojky (aby, ač, ačkoli, ať, až, byť, jelikož, jestliže, jako, kdyby, když, leč, leda(že), li, pokud, poněvadž, protože, přestože, sotva, třebaže, zdali apod.),
- vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž),
- příslovce (jak, dokud, kam, kde, kdy, proč apod.).
Čárkou se oddělují též dvě vedlejší věty, které jsou spojeny podřadně.
Zrovna píšu článek, ačkoliv nejsem copywriter.
Zajímalo by mě, kdo takový elaborát bude číst.
Na chatu neodjedu, dokud to nedopíšu.
Znám korektorku, která nevěděla, kde se píšou čárky.
Čárkami se oddělují vedlejší věty, které jsou vložené:
- do věty řídící,
- mezi dvě věty hlavní (a věta vedlejší je závislá na první větě hlavní),
- mezi vedlejší a hlavní větu (je-li druhá věta vedlejší závislá na té první).
SEO specialisté, kteří pracují v eVisions, jsou nejlepší v oboru.
Říká se, že eVisions je top marketingová agentura, a je to pravda.
Protože firmy vědí, že to jsou profesionálové, poptávají jejich služby.
- dva spojovací výrazy vedle sebe
Jestliže se vedle sebe ocitnou dva spojovací výrazy, z nichž každý patří k jiné větě, čárka se píše jen před první z nich.
Tušila, že když odjede na samotu, pročistí si hlavu.
Uvědomte si, že přestože jsou to jenom čárky, nemůžete je do textu sázet, jak se vám zlíbí.
- výrazy pociťované jako výpustka
Někdy lze část věty vypustit (často sloveso), aniž by sdělení ztratilo svůj smysl. I tak je možné považovat zbylý celek za větu, a je-li zachován spojovací výraz, zpravidla se odděluje čárkou (zvlášť pokud je zbylý celek rozvit). Ani vypuštění čárky však nelze chápat jako chybné řešení.
V článku najdete 100 + 1 tip(,) jak na čárky.
- teprve, jen, zvláště apod. + spojovací výraz
Pokud spojovací výraz zdůrazňují výrazy jako „teprve“, „jen“, „zvláště“ apod., pak se čárka obvykle píše už před ně.
Napíšu to, teprve až mě zaurguješ.
Ve větách, kde se vyskytuje spojení „tak – jak“, se píše čárka před „tak“ v případě, že celé sdělení, které je spojením „tak jak“ uvozeno, náleží k předcházejícímu celku pouze volně. Jestliže ale „tak“ rozvíjí některý člen věty řídící (a spolu s následující větou vedlejší má funkci příslovečného určení), pak se píše čárka až za něj.
Dopadlo to dobře, tak jak jsem přepokládala.
Dopadlo to přesně tak, jak jsem předpokládala.
Čárka a spojka nebo
O psaní čárky před spojkou „nebo“ víc než kdy jindy rozhoduje záměr autora. Spojka „nebo“ slouží ke spojení různých alternativ, ty přitom stojí buď vedle sebe (ve slučovacím nebo slabě vylučovacím poměru → bez čárky), nebo proti sobě (v silně vylučovacím poměru → s čárkou).
-
Slučovací poměr poznáte tak, že lze spojku „nebo“ nahradit jinou slučovací spojkou (např. spojkou „a“, aniž to naruší význam sdělení).
Mohu vám nabídnout kávu nebo čaj. (Mohu vám nabídnout kávu a čaj. → slučovací poměr)
-
Slabě vylučovací poměr nastává mezi eventualitami, které lze libovolně zaměnit. Spojku „nebo“ lze doplnit slovem „třeba“ nebo ji nahradit slovem „případně“.
Dáte si kávu nebo čaj? (Dáte si kávu nebo třeba čaj? Očekává se odpověď: Ano/Ne. → slabě vylučovací poměr)
-
V silně vylučovacím poměru pak stojí alternativy proti sobě, přičemž platit bude vždy jen jedna z nich. Do věty lze při zachování významu doplnit „naopak“.
Dáte si kávu, nebo čaj? (Dáte si kávu, nebo naopak čaj? Očekává se odpověď: Kávu/Čaj. → silně vylučovací poměr)
Před spojkou „nebo“ se píše čárka také v případě, že se vyskytuje v obratech společně s výrazy: dokonce, alespoň, spíše, raději, přesněji, přinejmenším. Pak je prostředkem k vyjádření stupňování, oslabení nebo upřesnění.
Čárka a infinitiv
Infinitivní konstrukce se odděluje čárkou, jestliže zastupuje vedlejší větu (zpravidla lze poznat dle užití podřadných spojovacích výrazů nebo ukazovacího zájmena, které na infinitivní konstrukci odkazuje), vyjadřuje podmínku, možnost či míru nebo je součástí věty s výpustkou slovesa.
Poradíme vám, jak psát čárky ve větách.
Řešíte otázku, zda nepřejít k naší marketingové agentuře?
Máte zájem o to, optimalizovat své webové stránky pro vyhledávače?
Mít v tomhle článku chybu v interpunkci, to by byl trapas.
Spolupracovat tak s eVisions, oslovili bychom svým webem až 81 % obyvatel ČR.
Koutky mu cukaly, jen se rozesmát.
Hlavně dobře napsat čárku, říkala si.
Čárka se naopak nepíše, pokud infinitiv zastupuje větný člen, je závislý na slovesu „být“ či „mít“ nebo
následuje po spojce „než“ (před tou se obecně píše čárka pouze v případě, že po ní následuje věta, nikoliv jen větné členy bez přísudku).
Udělat pravopisnou chybu není žádná tragédie. (infinitiv jako podmět)
Nebrat se vážně považuji za zásadní. (infinitiv jako předmět)
Slyšel jsem kolegu zpívat na toaletě. (infinitiv jako doplněk)
Teď vkládá naděje do mé schopnosti být diskrétní. (infinitiv jako přívlastek)
Nemám s kým se poradit.
Nezbyde mi než zavolat do jazykové poradny.
TIP: Potřebujete na svůj web kvalitní texty bez chyb, ale nevíte, jak na to? Kontaktujte nás a my pro vás zpracujeme individuální nabídku copywriterských služeb.
Když vládne interpunkční anarchie
Nebylo by divu, kdyby se vám ze všech těch pravidel už dělaly čárky před očima. A možná se ptáte, kde že je ten avizovaný interpunkční humor. Tak si přečtěte, jak to může dopadnout, pokud se čárka dostane tam, kam nemá, nebo chybí.
-
Vedoucí tábora kradl, rodiče jsou zděšení.
Vedoucí tábora kradl rodiče, jsou zděšení.
-
Tvoje stará pila leží v kůlně.
Tvoje stará pila, leží v kůlně.
-
Jiří, Linda svádí našeho hejtmana!
Jiří Linda svádí našeho hejtmana!
-
René, hoří!
René hoří!
-
Řekni to, Petře!
Řekni to Petře!
-
Prší, holky!
Prší holky!
-
Kdyby to osel, pohnojil a pokropil už včera, mohl mít dneska volno.
Kdyby to, osel, pohnojil a pokropil už včera, mohl mít dneska volno.
-
Ve sklepě jsem potkala zedníky, kteří nesli vercajk, a sousedku.
Ve sklepě jsem potkala zedníky, kteří nesli vercajk a sousedku.
-
Lukáš říkal, že si koupí psa, který neštěká, a naučí se řecky.
Lukáš říkal, že si koupí psa, který neštěká a naučí se řecky.
-
Kdyby se naši nerozvedli, taky bych teď pil ale s tátou. (ale = druh svrchně kvašeného piva)
Kdyby se naši nerozvedli, taky bych teď pil, ale s tátou.
Tak schválně, podařilo se vám odhalit, co která – zdánlivě stejná – věta vlastně znamená?
A objevili jste v tomhle textu chybně napsanou čárku? Dejte nám vědět na: tesarikova@evisions.cz. 🙂
