Hlasové vyhledávání a PPC: Jde to vůbec dohromady?

15. 01. 2018 Autor Adam Dvořák

Co to je hlasové vyhledávání a jak vlastně funguje? Tak přesně to se v tomto článku nedočtete, stejně to už všichni víte z kolegova článku Optimalizace hlasového vyhledávání pro začátečníky. 🙂 My se půjdeme rovnou podívat na to, co je pro PPCčkaře důležité – totiž na rozdíly mezi hlasovým a textovým vyhledáváním a co to pro nás znamená.

 

Ještě než se dostaneme k výše zmíněným bodům, musíme si ujasnit 2 důležité věci:

• Hlasoví asistenti zatím neumí česky. Logicky tedy nejde vytvářet a optimalizovat kampaně na Voice Search na české zákazníky (kteří vyhledávají česky). Podporované jazyky ale zcela jistě do budoucna porostou.
• Nečekáme konec textového vyhledávání – tedy alespoň ne v nejbližších letech. I když hlasové vyhledávání určitě jednou přijde naplno i do Čech, nelze čekat, že by najednou nahradilo to textové. Obecně se předpokládá, že hlasové vyhledávání budou lidé používat spíše pro jednodušší dotazy a to textové tu stále zůstane pro komplexnější úkony.

Rozdíly mezi textovým a hlasovým vyhledáváním

 

• Používání tzv. natural language. Řekněme, že na internetu chcete koupit zimní pneumatiky na auto, pochopitelně levně. V případě textového vyhledávání tak pravděpodobně zadáte do vyhledávače nějaký dotaz typu „levné zimní pneumatiky na auto“. Jak se ale zeptáte Siri na svém iPhonu? Budete jí jako robot diktovat výše zmíněný shluk slov? Ne, normálně se zeptáte: „Kde koupím levné zimní pneumatiky na auto?“, a to je právě ono. Hlasové vyhledávání se od toho textového liší zejména tím, že s umělou inteligencí komunikujete a mluvíte, jako kdybyste mluvili s živým člověkem.

 

• Slova typická pro otázky. V textovém vyhledávání se mnohem méně setkáte s vyhledávacími dotazy obsahujícími slova „co, kdo, jak, kdy, kde“ a podobně. Pro hlasové vyhledávání se naopak jedná o základní stavební kámen, neboť většina otázek se bez těchto slov neobejde.

 

• Lépe odhadnutelný úmysl. Nyní navážeme na předchozí bod – výběr slova z výše zmíněného výčtu totiž do jisté míry predikuje skutečný záměr uživatele.

 

• Lokálnost. Většina hlasového vyhledávání proběhne na mobilech a o mobilech víme, že generují množství lokálních dotazů. A to samé bude platit pro hlasové vyhledávání.

 

• Cílová skupina. Zrovna my v Čechách víme, o čem mluvíme – cílovka, která je na Seznamu, nemusí nutně být na Googlu a naopak. Jak to ale je s hlasovým vyhledáváním? Na datech z USA lze vidět, že podle předpokladů vede Voice Search u mladých lidí, ty relativně starší však rozhodně nelze úplně pominout.

 

Důležité info už máme, jak s tím teď ale naložit?

 

• Cílení na otázky. Vzhledem k tomu, že teď už víme, že hlasové vyhledávání se mnohem více blíží normální lidské konverzaci, respektive kladení otázek, tak první závěr a doporučení je více než zřejmé – namísto cílení na jednotlivá klíčová slova budeme cílit na celé otázky.

 

• Nastavení biddingu dle typu otázky. Jak je vidět výše, na základě určitých slov jsme schopni odhadnout úroveň zájmu uživatele o produkt či službu, což je pro nás nesmírně cenná informace, kterou následně můžeme používat v biddingu – tedy nejvýše bidovat na otázky typu „kdy“ a „kde“ a nejméně na otázky typu „co“ a „kdo“.

 

• Odpovídání na otázky. V textovém vyhledávání často neznáme skutečný úmysl uživatele, a tak se snažíme do inzerátu „nacpat“ co nejvíce informací o nás, našem produktu a nějaké to USP. Při hlasovém vyhledávání ale perfektně víme, co uživatel hledá – chce odpověď na otázku. Jestli mu jí dáme nebo ne, je už čistě na nás. Já tedy ale rozhodně na otázky odpovídat budu.

 

Co říct závěrem? Snad jenom to, že se není potřeba hlasového vyhledávání obávat, protože PPC si do něj zcela jistě najde cestu (ostatně Google určitě nebude chtít přijít o příjmy z inzerce). Hlasové vyhledávání zkrátka přinese několik změn a svěží vzduch do celého světa vyhledávání a rozhodně je se na co se těšit.